Žít bez klíčů
Kouzelník a klíč k srdci
Když jsem se zamiloval do Marušky, asistentky kouzelníka, svlékal jsem jí častokrát s blůzkou i řemínek, na kterém kolem krku nosila stříbrný klíček. Nic jsme neměli a byli jsme šťastní.
Žít bez klíčů
Staré a krásné řemeslo modelářské využívali i kouzelníci. Kdo jiný by jim udělal tak přesně jejich zvláštní pomůcky – dvojité skříně například?
Kouzelník otevře skříň a vhodně oblečenou asistentku zavře dovnitř. Zamkne, vytáhne klíč a ukáže obecenstvu. Potom skříň omotá těžkým řetězem, důkladně a pomalu, aby slečna mohla vyklouznout falešným dnem (nesměly tloustnout, ty krásné holky). I řetěz zamkne a ukáže obecenstvu klíč. Potom hudba, abrakadabra, znáte to – odemyká, odemyká, otevře skříň a… ta je prázdná. Světlo. Uličkou jde asistentka – a klíče drží ona…
A o tom jsem chtěl psát – o klíčích.
Klíč je kopec či hora, chcete-li. Pořad České televize. Časopis městské části Prahy 11 se jmenuje Klíč – chcete inzerovat? Klíč je občanské sdružení, cestovní kancelář, či škola… Domy se stavějí „na klíč“, programy se připravují na klíč, i velké večeře – all inclusive. Banky dávají i hypotéky „na klíč“. Bodejť ne!
V dalším přeneseném významu se to slovo používalo jako klíč ke společenskému chování, klíč k určování nerostů – a celé věky už si lidi lámou hlavy, jak najít klíč k určování… lidí.
Nemám rád klíče. Nejsem totiž zloděj. Nekradu. Všechen ten čas, potřebný na neustálé zamykání a odemykání, bych uměl využít jinak. Vy ne? Sejfy, trezory, pokladnice… domy, vrata, pokoje, auta… Těch zámků!
Když jsem se zamiloval do Marušky, asistentky kouzelníka, svlékal jsem jí častokrát s blůzkou i řemínek, na kterém kolem krku nosila stříbrný klíček.
Nic jsme neměli – a byli jsme šťastní. Peníze, akcie, investice… jistě, znamenají spokojenost. Ale nesou taky štěstí? Život s nimi už leckdy není ani pohodlnější, tak jak dřív býval. Jen do jisté míry. Prozkoumali jsme to už, my lidi – dokonce změřili a ověřili.
Tak kde se pořád bere ta blbá chtivost a hrabivost?
Šťastní, to jsou ti bez klíčů. Ti, kteří jsou – být je lepší než mít. Ti, co nepotřebují moc zámků.
Zdálo se mi o časech bez klíčů. Ta doba přece musí přijít. Už brzy. Bez klíčů…
No ano! Veliký kouzelník mávne hůlkou, nadzdvihne cylindr – a my všichni přestaneme chtít cizí věci. Nic už nebude třeba zamykat…
A tak potom – jenom jeden klíč, snad, mi zůstane. Ten k tvému srdci, Marie.